Slovo "Wolkenkratzer" v němčině doslova znamená "škrábač mraků". Tento termín se používá pro vysoké budovy, které se tyčí do výšky a vizuálně se zdají, že se dotýkají mraků. Koncept mrakodrapů se zrodil v kontextu urbanizace a rostoucí potřeby maximalizovat využití prostoru ve městech.
První mrakodrapy vznikly v Americe na konci 19. století, zejména v Chicagu a New Yorku. Technologický pokrok, jako byl vývoj ocelových konstrukcí a výtahů, umožnil stavbu stále vyšších budov. V Německu se mrakodrapy začaly objevovat až ve 20. století, a to především po druhé světové válce, v souvislosti s poválečnou rekonstrukcí a ekonomickým růstem.
Architektura mrakodrapů je často odrazem moderních a postmoderních stylů. Používají se různé materiály, jako je ocel, sklo a beton, a budovy jsou navrženy tak, aby byly energeticky úsporné a udržitelné. Mrakodrapy se staly symbolem moderních měst a ekonomické síly. Studium německé terminologie spojené s architekturou a stavebnictvím může být velmi obohacující pro ty, kteří se zajímají o tuto oblast.