Dánština, stejně jako mnoho germánských jazyků, disponuje specifickou kategorií sloves, tzv. statsverber, neboli slovesy označující stav. Tyto slovesy se odlišují od sloves označujících děj tím, že popisují trvalý stav, vlastnost nebo existenci něčeho, nikoliv aktivní činnost. V češtině nemáme přímý ekvivalent této gramatické kategorie, což může pro české studenty dánštiny představovat určitou výzvu.
Na rozdíl od sloves dějových, která se často dají snadno převést do průběhového času (např. „čtu“ -> „jsem čtu“), slovesa stavová se obvykle nepoužívají v průběhovém čase. Popisují stav, který již existuje, a není potřeba zdůrazňovat jeho trvání. Příkladem může být sloveso „at være“ (být), které je základním stavebním kamenem mnoha dánských vět.
Při překladu z dánštiny do češtiny je důležité rozpoznat, zda se jedná o sloveso stavové. Často se překládají pomocí slovesa „být“ nebo pomocí přídavných jmen a příslovcí, které popisují daný stav. Je také důležité si uvědomit, že ne všechna slovesa, která se v češtině překládají pomocí slovesa „být“, jsou v dánštině slovesy stavová.
Studium statsverber vyžaduje pozornost k kontextu a pochopení rozdílu mezi statickým a dynamickým popisem reality. Doporučuje se zaměřit se na rozpoznávání typických sloves stavových a procvičovat jejich správné použití v různých větách. Znalost této gramatické nuance výrazně zlepší porozumění dánštině a umožní plynulejší komunikaci.